Průměrný starobní důchod v Česku: 19 438 korun

Průměrný starobní důchod v lednu po valorizaci a přidání výchovného činí 19 438 korun. Proti prosinci vzrostl o 1 377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Uvedla to Česká správa sociálního zabezpečení [ČSSZ].

• Průměrná starobní penze mužů po lednové valorizaci překročila dvacetitisícovou hranici. Muži si po navýšení polepšili průměrně o 955 korun na 20 710 korun.
• Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1 771 korun na 18 255 korun.

Seniorky pobíraly v lednu v průměru asi o 2 500 korun méně než senioři. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou starobní penzí se ale přesto snížil. Tvoří 13 procent. Ještě v prosinci, před přiznáním výchovného, byl na téměř 20 procentech. Senioři pobírali v průměru o 3 271 korun víc než seniorky.

Proč mají seniorky méně, než senioři

Za nižšími penzemi žen jsou jejich nižší výdělky. A to, že do důchodu odcházejí podle počtu dětí dřív než muži. To se ale změní.

„Důchodový věk pro obě pohlaví se ale postupně srovnává, sjednotit by se měl v příštím desetiletí,“ stojí ve zprávě.

Na začátku tisíciletí byl průměrný mužský důchod vyšší o 28 procent. O deset let později pobíral průměrný senior o 22 procent víc než průměrná seniorka. V roce 2020 a následujících letech byla průměrná částka mužů vyšší o pětinu. Na současných 13% poměr to ženy vytáhly díky výchovnému. Výchovné ale významně zatěžuje státní rozpočet, náklady na něj činí 19 miliard korun a trend je růstový. Národní ekonomická rada vlády [NERV] vládě v rámci konsolidace veřejných financí navrhuje dávku výchovného zrušit.

Průměrný starobní důchod na konci jednotlivých let v korunách

[* propočty za leden / Zdroj: důchodová statistika ČSSZ]

Starobní penze: Dohady o výchovné

NERV výchovné vyhodnotila jako největší výdajovou položku rozpočtu bez zajištění odpovídajících příjmů. Výchovné označila za nekoncepční opatření a doporučila ho kvůli rostoucímu zadlužení státu zrušit. Ministr práce a sociálních věcí, ministr životního prostředí a vicepremiér vlády Petra Fialy [ODS] Marian Jurečka [KDU-ČSL] takové plány kategoricky odmítl.

„Nejsem ochoten připustit debatu, že by se výchovné škrtalo. Výchovné považuji jako principiální prvek důchodového systému,“ řekl.

Mimořádná valorizace důchodů není vůbec jistá

„Já chápu, že ta doba je těžká, že v momentě, kdy se hledají škrty, tak se nabízí škrtnutí výchovného, ale já to odmítám,“ dodal.

Jurečka argumentuje oceněním péče o děti a nutnosti podporovat porodnost. To i kvůli tomu, aby se základní průběžný pilíř důchodového systému udržel v chodu. Avšak podle odborníků na rodinnou politiku k vyššímu počtu dětí a srovnání rozdílů přispějí spíš opatření ke sladění práce a rodiny a rovné podmínky. NERV i další experti doporučují zajistit dostatek jeslí, školek a zaměřit se na rovné odměňování.

Péče o děti se v penzi zohledňuje už teď. Řadí se mezi takzvané vyloučené doby, aby se důchod za tento čas bez výdělku a placení odvodů nesnížil. Odborníci na sociální problematiku navrhují parametry upravit a místo vyplácení výchovného započítávat za dobu péče fiktivní odvody třeba z průměrné či mediánové mzdy. Penze by pak byla vyšší. V minulém volebním období se na tom shodla i tehdejší důchodová komise.

Valorizace starobních penzí

Minulý rok se důchody navyšovaly celkem třikrát. Poprvé se zvedly v lednu v řádném termínu a dvakrát pak rostly kvůli vysoké inflaci, a to v červnu a září. Průměrný mužský starobní důchod se tak za loňský rok meziročně zvýšil o 2 855 korun a ženský o 2 424 korun.

NERV ovšem nadále upozorňuje, že letos schválený rozpočet na své výdajové stránce vůbec nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci penzí. Plán kroků, který vláda schválila koncem loňského roku, zmiňuje třeba indexaci výdělku. Ten by se po skončení rodičovské dorovnal na úroveň ostatních mezd.

–ČTK/RED–