Pozdě odbavované žádosti o sociální dávky, agresivní klienti, nespokojení zaměstnanci, vysoká fluktuace a mnoho práce. Tak dnes fungují některé pobočky úřadů práce. Krizi v nich se nedaří mírnit ani současnému vedení resortu práce.
Řešením krize na úřadech práce se na svém jednání [1.2.] tradičně zabývali poslanci Výboru pro sociální politiku. Tentokrát se ho mimo generálního ředitele Úřadu práce ČR Viktora Najmona a vrchního ředitele Sekce informačních technologií na Ministerstvu práce a sociálních věcí [MPSV] Karla Trpkoše zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka [KDU-ČSL]. Do diskuze se zapojil i veřejný ochránce práv Stanislav Křeček.
„Narovinu si řekněme, že Úřad práce nefungoval dobře ani před třinácti měsíci, kdy jsem nastupoval na úřad MPSV,“ reagoval na výtku týkající se několik měsíců trvající krize na úřadech práce od opozičních poslanců ministr Marian Jurečka.
Dodal, že situací v nich se jeho resort zabývá od loňského února, kdy začala uprchlická vlna z Ukrajiny a k ní se přidala energetická krize, kdy obě události v několika dnech doslova zahltily extrémní poptávkou po státních podporách úřady práce.
Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka vedení ministerstva vytkl, že za téměř rok se resort neodhodlal k úpravě tabulkových platů, nezajistil jasný způsob odměňování pracovníků úřadů práce a nezajistil pro ně ani bezpečnější pracovní podmínky.
„Vládní koalice tento bod [krize na úřadech práce, pozn. red.] ještě nebyla schopna zařadit ani na jednání Sněmovny,“ řekl Juchelka.
Jediné, co úřad přijal, jak uvedl, je služební zákon. A to zřejmě jen kvůli tomu, aby se na ministerstva mohli nabírat političtí náměstci, dodal.
„Nedozvěděli jsme se žádný výsledek k tomu, aby úřady práce začaly jednoduše více fungovat,“ řekl s tím, že ministerstvo skutečně neví, co dělá.
Jurečka: Úřady práce nefungovaly už při mém nástupu
Ministr Jurečka na kritiku odvětil, že úřady práce dobře nefungovaly ani před jeho příchodem do úřadu. O čemž, jak uvedl, mimo jiné svědčí i silný fascikl korespondence mezi bývalým předsedou vlády Andrejem Babišem [ANO] a tehdejší ministryní práce Janou Maláčovou [ČSSD], kterou dostal do ruky hned při svém příchodu do funkce.
„Je to věc, která ukazuje, že ten problém tady byl evidentně delší čas,“ dodal Jurečka s tím, že zmiňovanou a velmi adresnou korespondenci může přítomným poslancům předložit.
Opoziční poslankyně Pastuchová dodala, že na program jednání Sněmovny zařazovala bod zabývající se situací na úřadech práce. Avšak podle jejích slov ho vládní poslanci smetli ze stolu. Současně se podivila nad nově zřízeným call centrem na úřadech práce. To v době, kdy se měsíce potýkají s nedostatkem personálu.
„Kde se vzali zaměstnanci pro tato call centra, odkud přišli?,“ dotazovala se směrem k vedení MPSV.
Zároveň zkritizovala i liknavou digitalizaci v oblasti sociálních podpor.
Krize úřadů práce: Jurečkovi nevadí náměstkyně sedící na dvou židlích
Podle ministerského vrchního ředitele Trpkoše jde o jedno specializované call centrum, na kterém pracuje čtrnáct proškolených zaměstnanců úřadů práce. K jeho zřízení přistoupili kvůli zefektivnění práce. Při úřadech totiž fungují ještě takzvaná obecná call centra, na nichž operátoři klientům odpovídají na obecné dotazy. Konkrétnější situace s nimi pak řeší právě specialisté na nově zřízeném call centru.
„Tím dojde k rozšíření času zaměstnanců v kancelářích,“ vysvětlil Trpkoš.
Úřady práce nemají lidi a přicházejí o miliony korun
Současná krize na úřadech práce se může podle vyjádření jejich vedení i ministerstva jevit jako uzavřený kruh, ze kterého se dá jen těžko vymanit. Trnem v patě jsou jim hlavně dlouhodobě neobsazená místa, která se už měsíce pohybují kolem čtyř stovek. Nejhorší situace panuje v Praze, kde pobývá největší počet ukrajinských běženců a zároveň jsou ve srovnání s regiony vyšší mzdy. O pozice na úřadech proto není takový zájem.
Navíc, jak uvedl Karel Trpkoš, kvůli neobsazeným místům přicházejí úřady o významné finanční prostředky. V objemu zhruba 50 milionů korun. Peníze se totiž váží právě na zhruba čtyř set neobsazených pracovních pozic a úřad je proto vrací. Práce za zmíněných 400 neobsazených pozic ale zůstává na ostatních pracovnících.
„Místo abychom je vzali a rozdělili mezi pracovníky, tak ty peníze odevzdáme a práce nám zůstává,“ dodal s tím, že tuto oblast vnímá jako absolutně kritickou.
Obecně systém odměňování pracovníků na úřadech práce není dobře nastavený. Na tom se shodují všechny strany, včetně opozičních poslanců.
„Chceme nastavit spravedlivou odměnu pro někoho, kdo udělá práci za někoho jiného,“ řekl Trpkoš.
A dále zavést mimořádné odměny pro výkonnější, tedy kvalitnější zaměstnance.
„Zhmotnit by se to mělo v řádech několika týdnů,“ dodal ministerský vrchní ředitel.
Krizi na úřadech práce řeší i veřejný ochránce práv
Za kritickou situací na úřadech práce stojí velký počet dlouhodobě neobsazených míst společně se špatně nastaveným odměňováním i podle ombudsmana Stanislava Křečka. Ten na jednání výboru dorazil kvůli vysokému počtu stížností na dlouhé prodlevy ve vyřizování sociálních podpor ze strany klientů úřadů práce. Ale i z podnětu samotných pracovníků, kteří si stěžují na náročnou a špatně finančně ohodnocenou práci.
„Dochází k takovým prodlevám ve výplatě dávek, které občany přímo ohrožují,“ řekl ombudsman.
Na dávku podle jeho informací čekají klienti třeba i šest, sedm měsíců. „To je ohrožuje na životech,“ dodal Křeček.
Uspokojivá není podle něj situace ani na druhé straně. Tedy u pracovníků úřadů. Jejich práce je podle něj náročná z mnoha důvodů. Jedním z nich je přímý kontakt s často i agresivními klienty úřadů. „A to není náležitě ohodnocováno,“ uvedl ombudsman.
Jako jediné řešení, jak se z palčivé situace dostat, je podle něj stabilní zvýšení příjmů pracovníků na úřadech práce.
Podle generálního ředitele ÚP ČR Viktora Najmona přijalo vedení mnohá opatření. Výběrová řízení probíhají ve zrychleném řízení, osobní příplatek se zaměstnancům vyplácí již při nástupu do práce. Dále se zvýšil příplatek za neuropsychickou zátěž a mimořádné odměny se vyplatily za listopad i prosinec, vyjmenoval změny Najmon.
„Pracovní pozice se snažíme obsazovat. Často, i když přijmeme nové pracovníky, tak nám odcházejí ještě ve zkušební době, protože tu práci nezvládají,“ vysvětlil.
Zajištění bezpečnost je podle něj opět vázáno na finanční prostředky. Protože jak řekl, bezpečnostní rámy se nedají instalovat na všech místech. Byť si nárůst agresivity klientů úřadů velmi dobře uvědomuje. Jen loni řešili na 40 výhrůžek směrem k pracovníkům úřadů práce, vyšší desítky slovních útoků, třináct hrozeb použití zbraně a další formy útoků. Za loňský rok podal Úřad práce 62 trestních oznámení, dodal Najmon.
Nicméně výkonnost úřadů práce se podle Najmona v posledních týdnech zvyšuje. Rovněž se zlepšilo i odměňování. Průměrný plat zaměstnance úřadu práce podle něj vzrostl z 30 200 korun na 35 tisíc korun. Byť uznává, že přetrvávajícím problémem jsou nízké platové třídy. I loňské odměny byly ve srovnání s předchozími roky rekordní. Vedení na nich svým pracovníkům v roce 2022 vyplatily celkem 580 milionů korun.
Veronika Táchová
